Významné evropské ocenění ve fyzice pevných látek, Europhysics Prize pro rok 2026, získali profesor Jairo Sinova, doktor Libor Šmejkal a profesor Tomáš Jungwirth. Evropská fyzikální společnost jim cenu udělila za objev altermagnetismu, který představuje dosud neznámou třetí základní třídu kolineárního magnetismu. Na průlomovém výzkumu se vedle univerzity v německé Mohuči podílel také Fyzikální ústav Akademie věd České republiky. Přenášení teoretických poznatků do praxe otevírá úplně nové možnosti v oblasti kvantových materiálů i vývoji budoucích informačních technologií.
- Cenu Europhysics Prize za rok 2026 získali Jairo Sinova, Libor Šmejkal a Tomáš Jungwirth.
- Altermagnetismus tvoří třetí základní třídu kolineárního magnetismu vedle feromagnetismu a antiferomagnetismu.
- Oficiální předání ceny proběhne v září 2026 na konferenci v rakouském Štýrském Hradci.
Objev zpochybnil staleté představy o magnetickém uspořádání
Přední mezinárodní ocenění reaguje na objev, který zásadním způsobem mění dosavadní fyzikální učebnice. „Tato cena je uznáním pro základní objev, který zpochybnil jedno z nejpevnějších paradigmat ve fyzice pevných látek,“ uvedl k udělení ceny profesor Jairo Sinova, ředitel mezinárodního centra SPICE na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči.
Podle Sinovy samotný fakt, že zcela nová magnetická fáze zůstávala skryta více než sto let, jasně ukazuje, že i ty nejrozvinutější vědecká odvětví mohou stále přinést zásadní překvapení. Fyzikové totiž po více než století předpokládali, že veškeré kolineární magnety spadají výhradně do dvou kategorií – feromagnetů a antiferomagnetů.
Objev altermagnetismu ukázal, že příroda hostí třetí základní formu magnetického uspořádání, která v sobě kombinuje vlastnosti předchozích dvou tříd.
Dlouholetá spolupráce mezi Mohučí a Prahou přinesla výsledky
Základním pilířem celého výzkumu byla dlouhodobá spolupráce mezi vědeckým týmem v Mohuči a skupinou Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR v Praze. Klíčovou roli v tomto procesu sehrál Libor Šmejkal, který v letech 2016 až 2024 působil na univerzitě v Mohuči jako doktorand a posléze postdoktorand, přičemž stálý kontakt udržoval i s pražským pracovištěm. Šmejkal během osmi let vedl vývoj mnoha teoretických konceptů, jež nakonec k formulaci altermagnetismu vedly.
První kroky směrem k novému odvětví vycházely z teoretického výzkumu nekonvenčních magnetických jevů, včetně předpovědi krystalového anomálního Hallova jevu. Výzkumníci postupně zjišťovali, že tyto vlastnosti nejsou ojedinělým chováním konkrétních materiálů, ale projevem zcela nové fáze. V roce 2022 tým publikoval kompletní symetrickou klasifikaci altermagnetismu a předpověděl stovky konkrétních materiálů, v nichž se vyskytuje.
Nové materiály otevírají cestu k rychlejším technologiím
Zatímco feromagnety mají vnější magnetizaci a tvoří základ magnetických pamětí, běžné antiferomagnety vnější magnetické pole nevykazují. Altermagnety nemají celkovou magnetizaci podobně jako antiferomagnety, ale zároveň disponují elektronovými vlastnostmi, které byly dříve považovány za výhradní doménu feromagnetů. Tato unikátní kombinace umožňuje vznik vysoce spinově polarizovaných elektrických proudů společně s extrémně rychlou magnetickou dynamikou.
Teoretické předpovědi česko-německého týmu následně potvrdily experimentální skupiny po celém světě pomocí spektroskopie i elektrických transportních měření. Z altermagnetismu se tak během krátké doby stal jeden z nejrychleji se rozvíjejících oborů fyziky. Cenu Europhysics Prize si vědci oficiálně převznou v září 2026 během 32. generální konference Sekce pevných látek EPS v rakouském Štýrském Hradci (Graz).
Jaký dopad podle vás bude mít objev altermagnetismu na vývoj nových technologií a elektroniky? Napište nám své názory do diskuse.
