Tradiční americké automobilky Ford, General Motors a Stellantis čelí rostoucímu tlaku obchodní politiky Spojených států a chystají rozsáhlý lobbing před nadcházejícím jednáním o dohodě USMCA. Zatímco se navenek snaží společně bránit plánovanému zpřísnění pravidel pro podíl amerických dílů ve vozidlech, v zákulisí mezi sebou Ford a GM svádějí ostrý boj. Výrobci varují, že návrhy na vyšší požadovaný podíl domácí výroby i stávající cla mohou každé z firem zvýšit roční náklady o miliardy dolarů a v konečném důsledku výrazně prodražit nová auta pro běžné zákazníky.
- Automobilky odhadují, že nově navrhovaná pravidla dohody USMCA by každé z nich mohla zvýšit roční náklady o dvě miliardy dolarů.
- General Motors letos očekává hrubé náklady spojené s cly ve výši 2,5 až 3,5 miliardy dolarů, zatímco Ford počítá s čistým dopadem kolem jedné miliardy.
- Ford prosazuje vyšší cla na dovoz vozů z Jižní Koreje, což by zasáhlo GM, které tam ročně vyrábí zhruba 400 tisíc automobilů.
- Obě firmy se přou také o využití čínských bateriových technologií při výrobě elektromobilů.
Pravidla pro severoamerický obchod mohou přinést další miliardové náklady
Představitelé detroitské trojky reagují na chystané rozhovory mezi USA a Mexikem. V rámci dohody USMCA se totiž zvažuje požadavek, aby každé vozidlo obsahovalo nejméně 50 procent dílů vyrobených přímo v USA, pokud má mít nárok na nižší celní sazby. Zároveň hrozí zvýšení celkového prahu pro podíl severoamerických komponentů ze současných 75 procent.
Dvě z automobilek odhadují, že by tyto změny znamenaly dodatečné náklady ve výši minimálně dvou miliard dolarů ročně pro každého detroitského výrobce. Tyto částky by přibyly k již existujícím finančním ztrátám způsobeným obchodními bariérami. General Motors pro letošní rok očekává hrubé náklady spojené s cly v rozmezí 2,5 až 3,5 miliardy dolarů, zatímco Ford odhaduje svůj čistý dopad na přibližně jednu miliardu dolarů.
Nová pravidla obchodní dohody USMCA by mohla každé z velkých detroitských automobilek zvýšit roční náklady o dvě miliardy dolarů.
Organizace American Automotive Policy Council poukazuje na to, že zahraniční konkurenti z Japonska, Jižní Koreje či Evropy platí při dovozu do USA paušální 15procentní clo. Domácí výrobci se naopak musí potýkat s nepřehledným systémem poplatků za vozidla, díly, ocel i hliník. Ford již reagoval oznámením, že přesune výrobu modelů značky Lincoln pro americký trh z Číny zpět do závodů v USA. Generální ředitel Jim Farley potvrdil, že firma tím reaguje na jednoznačný tlak administrativy na návrat výroby do země.
Souboj o americký původ rozděluje někdejší spojence
Společný postup detroitských automobilek však naráží na odlišné výrobní modely. Místo jednotné fronty, kterou v minulosti reprezentovala takzvaná velká detroitská trojka, se nyní Ford a GM přetahují o to, kdo dokáže přesvědčivěji obhájit nálepku „americké“ značky.
Ford staví na tom, že přibližně 80 procent vozů prodaných na americkém trhu přímo v USA také vyrábí, a zaměstnává v tamních továrnách nejvíce dělníků v odvětví. Proto prosazuje vyšší cla na dovoz hotových aut, zejména z Jižní Koreje. Tento krok by však znatelně zasáhl General Motors, který v Jižní Koreji ročně montuje kolem 400 tisíc cenově dostupných SUV určených pro americký trh. GM oponuje, že při započtení všech profesí přispívá k americké zaměstnanosti více než Ford a že levnější dovážené modely jsou pro americké zákazníky klíčové.
Pohled obou rivalů se rozchází i u surovin. Ford je největším odběratelem hliníku mezi americkými automobilkami a využívá ho například pro populární pick-upy F-150. Kvůli 50procentnímu clu na dovoz hliníku a výpadkům u klíčového dodavatele po požáru žádá úlevy, americké úřady mu však zatím nevyhověly.
Elektromobily a čínské baterie tvoří další frontu sporu
Další rozpor mezi oběma koncerny panuje v oblasti elektromobility. General Motors kritizuje Ford za stavbu bateriové továrny v Michiganu, která využívá technologie čínské společnosti CATL, a snažil se zabránit tomu, aby projekt získal federální podporu. GM se současně snaží upravit chystanou legislativu zakazující internetově připojená čínská auta tak, aby se omezení vztahovala i na samotné baterie.
Zatímco se automobilky snaží chránit domácí trh před zahraniční konkurencí, v zákulisí prosazují pravidla šitá na míru vlastním výrobním řetězcům.
GM sice dočasně dováží čínské baterie pro model Chevrolet Bolt kvůli udržení nízké ceny, tvrdí však, že dlouhodobě staví na vlastním vývoji. Viceprezident GM pro baterie Kurt Kelty zdůraznil, že firma nelicencuje čínské technologie, ale buduje vlastní znalosti přímo v Americe. Obě automobilky se shodnou pouze na tom, že severoamerický prostor v rámci USMCA by měl mít výhodnější podmínky než dovoz z ostatních částí světa.
V automobilovém průmyslu fungují složité dodavatelské řetězce, kde se součástky pro jediné vozidlo často několikrát překračují hranice mezi USA, Mexikem a Kanadou. Zpřísnění pravidel původu zboží má za cíl podpořit domácí průmysl, v praxi však pro výrobce znamená nutnost přenastavit dodavatele nebo čelit vysokým clo. Pokud náklady na změnu dodavatelských řetězců vzrostou, automobilky je zpravidla promítnou do koncových cen pro spotřebitele.
Považujete za správné, aby vlády pomocí cel chránily domácí výrobu, i když to může vést ke zdražení nových automobilů pro zákazníky? Napište nám svůj názor do diskuse.
