Spojené království a jeho zdravotnické instituce dlouhodobě patří k hlavním sledovatelům epidemiologických trendů v Evropě. Nová rozsáhlá hodnocení expertů za uplynulé čtvrtstoletí ukázala, jak výrazně se proměnilo zdraví britské populace mezi lety 2000 a 2024. Zatímco očekávaná délka života po desetiletích růstu začala kolem roku 2011 stagnovat a v roce 2020 utrpěla šok během pandemie covidu-19, hlavní zdravotní rizikové faktory se Zásadně proměnily. Ústup užívání tabáku vystřídal prudký nárůst obezity, chronických bolestí a duševních poruch, které nejvíce zasahují mladší generace.
- Kouření mezi dospělými Brity kleslo z 26 % v roce 2001 na 11 % v roce 2023.
- Podíl obézních dospělých v Anglii vzrostl ze 20 % v roce 2001 na 30 % v roce 2024.
- Kardiovaskulární choroby a rakovina tvořily v roce 2024 shodně po 26 % úmrtí v Anglii.
- Psychické potíže zasahují 26 % mladých lidí ve věku 16 až 24 let.
Stagnace délky života a historický dopad pandemie
Ukazatel očekávané délky života zaznamenal v Británii od roku 2000 dva zásadní zvraty. Po roce 2011 došlo ke znatelnému zpomalení předchozího růstu, což odpovídalo širšímu vývoji i v dalších vyspělých zemích včetně Francie, Německa či Itálie. V období let 2000 až 2024 byly celkové zisky Británie v délce dožití srovnatelné s průměrem zemí OECD.
Nejvýraznější zásah však přinesla pandemie covidu-19. V letech 2020 až 2021 zemřelo v souvislosti s tímto onemocněním 179 tisíc lidí, což představovalo největší úmrtnostní šok od druhé světové války. Úmrtnost dosáhla vrcholu v roce 2020 a od té doby každoročně klesala.
Do roku 2024 se úmrtnost v Británii vrátila na úroveň blízkou roku 2019, tedy na téměř nejnižší historicky zaznamenané hodnoty.
Dlouhodobé následky pandemie však zůstávají nejisté. Vedle dopadů takzvaného dlouhého covidu ukazují historické zkušenosti z předchozích pandemií i na možná rizika pro děti, jež byly viru vystaveny ještě v těle matky.
Nástup obezity a ústup kouření
Strukturu úmrtnosti v Anglii v roce 2024 z pětasedmdesáti procent tvořily čtyři hlavní příčiny: kardiovaskulární onemocnění (26 %), rakovina (26 %), respirační choroby (12 %) a demence (9 %). Zatímco na počátku století úmrtnost na srdeční choroby rychle klesala díky pokroku v léčbě a omezení kouření, po roce 2019 se tento pozitivní trend zastavil.
Mezi dospělými klesl podíl kuřáků z 26 % v roce 2001 na 11 % v roce 2023, což zmenšuje prostor pro další výrazné zisky z omezení tabáku. Naopak největší hrozbou v životním stylu se stala obezita. Podíl obézních dospělých v Anglii vzrostl ze 20 % v roce 2001 na 30 % v roce 2024.
Obezita přináší rostoucí budoucí zátěž v podobě cukrovky, kardiovaskulárních chorob i některých druhů rakoviny, u nichž se plný efekt projevuje s dlouhým odstupem.
Pro zdravotnické systémy to znamená, že se pozornost musí přesunout od pouhého prodlužování života k péči o jeho kvalitu. V Británii dnes 26 % dospělých uvádí chronickou bolest a bolest v bederní páteři je hlavní příčinou let strávených se zdravotním omezením.
Rostoucí psychické potíže mladých a změny v jídelníčku
Výrazně vzrostl také výskyt duševních poruch. U lidí v produktivním věku stoupl podíl běžných psychických onemocnění ze 17,5 % v roce 2000 na 22,6 % v letech 2023–2024. Nejhůře jsou na tom mladí lidé ve věku 16 až 24 let, u kterých tyto potíže dosahují 26 %, zatímco u seniorů nad 75 let jde o 10 %.
S tím souvisí i posun ve stravování a dostupnosti potravin. Mezi lety 2011 a 2024 vzrostla hustota prodejen rychlého občerstvení v přepočtu na obyvatele o 36 %, zatímco hustota supermarketů stoupla o 17 %. Trh výrazně proměnily diskontní řetězce, jejichž podíl vzrostl ze 3 % v roce 2002 na přibližně 14 % v roce 2021.
Velké supermarkety i přes nástup diskontů nadále zajišťují více než 80 procent průměrného denního příjmu kalorií populace.
Jak vnímáte proměnu životního stylu a zdravotních rizik v posledních desetiletích vy? Podělte se o své zkušenosti v diskusi.
