Mohsen Rezáí, šéf íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti, patří k představitelům Teheránu, kteří vymezují podmínky pro obnovení rozhovorů s Washingtonem. V úterním rozhovoru s proíránskou televizí Al-Majádín uvedl, že Írán nyní se Spojenými státy žádná jednání nevede a čeká na jejich jasnou odpověď na sedm požadavků. Jejich splněním podmiňuje také znovuotevření Hormuzského průlivu. Rezáího vyjádření přichází poté, co americký prezident Donald Trump po pondělním setkání s katarskými prostředníky hovořil o příznivém vývoji směrem k ukončení konfliktu, ale íránské podmínky příměří nadále odmítal přijmout.
- Rezáí popřel, že by pokračovala jednání s USA nebo se chystalo setkání v Kataru.
- Íránské požadavky zahrnují zrušení sankcí a americké námořní blokády i ukončení bojů na všech frontách.
- Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil Washington za otevřený diplomacii a další velké bojové operace za nyní nepotřebné.
Teherán žádá jasnou odpověď na sedm podmínek
Podle Rezáího musí Spojené státy splnit sedm podmínek červnové přechodné dohody, než se Hormuzský průliv znovu otevře a rozhovory budou obnoveny. Úplný seznam požadavků Írán nezveřejnil. Rezáí a ministr zahraničí Abbás Arakčí však uvedli, že mezi nimi je vedle zrušení sankcí a námořní blokády také ukončení bojů, zejména izraelských útoků na Libanon.
Rezáí označil dosavadní americkou reakci za nedostatečnou a klamavou. Teherán podle něj stále čeká na výslovnou a jednoznačnou odpověď. Tvrzení o pokračujících rozhovorech či setkání v Kataru odmítl jako lež a Washington obvinil, že řečmi o diplomacii usiluje o zmírnění ekonomického tlaku a snížení cen ropy.
Podle Arakčího by se Hormuzský průliv mohl otevřít do dvou dnů, pokud budou íránské požadavky splněny.
Šéf íránské diplomacie v úterý státní agentuře IRNA řekl, že konflikt nelze vyřešit vojensky ani zpřísňováním sankcí. Za cestu k řešení označil respektující přístup, diplomacii a projednání íránských podmínek.
Washington sází na ekonomický tlak a katarské prostředníky
Trump po pondělním jednání s katarským premiérem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Sáním v Bílém domě uvedl, že nové útoky na Írán nejsou nutné. Zároveň zlehčoval možnost brzkého návratu k rozsáhlým bojům. Katar v konfliktu působí jako významný prostředník.
Katarský premiér následně v Paříži jednal se saúdskoarabským ministrem zahraničí a čtyřmi předními evropskými diplomaty. Podle francouzského ministerstva zahraničí se schůzka měla soustředit na íránskou krizi a její bezpečnostní a ekonomické dopady.
V Paříži, kde se setkávali ministři zahraničí skupiny G7, hovořil o otevřenosti k diplomacii také americký ministr zahraničí Marco Rubio. Další údery podle něj nejsou zapotřebí, pokud Washington dosahuje stejných cílů ekonomickými prostředky.
Rubio tvrdí, že ekonomická kampaň má natolik ničivý účinek, že nyní není nutné vést velké bojové operace.
Z Hormuzského průlivu přicházejí zprávy o dalších incidentech
Íránské revoluční gardy v úterý tvrdily, že tři ropné tankery začaly hořet po najetí na námořní miny při plavbě po nepovolené trase ve východní části průlivu. Britská agentura pro bezpečnost námořní dopravy UKMTO uvedla, že obdržela hlášení o incidentech se dvěma tankery v oblasti.
Válka mezitím narušuje dodávky ropy a plynu a zvyšuje ceny ve světě. Právě ekonomický tlak zůstává jedním z témat, v nichž se veřejná vyjádření obou stran rozcházejí: Washington jej označuje za účinný nástroj, zatímco Teherán odmítá, že by sankce mohly konflikt vyřešit.






























