Svět se potýká s intenzivními vlnami veder a požáry, přičemž letošní rok se podle klimatických statistik zatím řadí na třetí místo nejteplejších let v historii měření za roky 2024 a 2025. Významní klimatologové však upozorňují, že současné extrémy jsou teprve začátkem. Hlavním faktorem nadcházejícího vývoje je zesilující fenomén El Niño v Tichém oceánu, jehož plný vliv se projeví až v následujících měsících. Vědci proto odhadují, že rok 2026 může překonat dosavadní rekordy, zatímco rok 2027 téměř jistě přinese dosud nezaznamenané globální teplotní špičky.
- Klimatologové odhadují zvýšenou pravděpodobnost, že rok 2026 překoná dosavadní teplotní rekord z roku 2024.
- Současné letní vlny veder jsou způsobeny dlouhodobou změnou klimatu, nikoli zatím samotným fenoménem El Niño.
- Podle evropské služby Copernicus zasáhly mořské vlny veder 82 procent povrchu světových oceánů.
- Rok 2027 by mohl podle vědeckého konsenzu přinést ještě výraznější posun v globálních teplotách.
Zájem veřejnosti se vrací ke klimatu, varuje Zeke Hausfather
Vnímání klimatické krize se v posledních letech dostalo do stínu jiných globálních událostí. „Vzhledem k válkám po celém světě v posledních letech lidé nevěnovali změně klimatu příliš pozornosti, protože svět hořel jinými způsoby. Nyní je svět kvůli změně klimatu opět v plamenech způsobem, který je stále těžší ignorovat,“ prohlásil klimatolog Zeke Hausfather z výzkumné organizace Berkeley Earth. Podle jeho slov se situace bude i nadále zhoršovat.
Hausfather původně v březnu odhadoval pravděpodobnost, že rok 2026 překoná rok 2024 jako nejteplejší rok v historii, na pouhá 7 procent. Nyní však toto číslo zvýšil na 35 procent a pravděpodobnost podle něj téměř každý měsíc roste. Bývalý špičkový klimatolog NASA James Hansen rovněž předpovídá, že rok 2026 nakonec rok 2024 na konci období těsně překoná.
Hansen vysvětlil, že oceány tvoří více než 70 procent povrchu Země a mezi nahromaděním tepla v oceánech a jeho projevem v průměrné globální teplotě existuje přibližně šestitýdenní zpoždění. Jelikož denní teplota mořské hladiny dosahuje od června téměř každý den rekordních hodnot, je podle něj jen otázkou času, kdy začne rekordy lámat celá planeta. Podle evropské služby pro sledování atmosféry Copernicus je letos mořskými vlnami veder přehřáto přibližně 82 procent povrchu světových oceánů.
Současná horka má na svědomí změna klimatu, ne El Niño
Ačkoliv se předpovídá rekordně silný fenomén El Niño — přirozené přechodné ohřívání částí rovníkového Tichého oceánu —, vědci zdůrazňují, že za letními extrémy roku 2026 dosud nestojí. Vliv El Niňa se totiž plně projevuje až s odstupem několika měsíců. Požáry a vlny veder jsou tak přímým důsledkem dlouhodobého spalování uhlí, ropy a plynu.
„Spouštěčem rekordního tepla je změna klimatu na pozadí. A to je mnohem, mnohem větší příspěvek než El Niño, které k tomuto dlouhodobému trendu přidává jen desetinu až dvě desetiny stupně,“ vysvětlil Zachary Labe, klimatolog z neziskové organizace Climate Central.
Oceány pohlcují přibližně 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny, což vede k neustálému posouvání rekordů v množství zadržené energie. James Hansen navíc upozorňuje na zrychlování celkového oteplování. Jedním z důvodů je pokles tradičního průmyslového znečištění, jako jsou saze a smog. Tyto částice dříve fungovaly jako štít, který odrážel sluneční záření a částečně maskoval efekt skleníkových plynů. Reakce klimatu na skleníkové plyny navíc může být silnější, než se původně předpokládalo.
Vlny veder sužují Evropu i další kontinenty
Extrémní teploty v letošním roce zasáhly i oblasti, které na tropické hodnoty nejsou zvyklé. Náročné jsou především vysoké noční teploty, které brání regeneraci organismu. Samantha Burgess z klimatické služby Copernicus upozornila na nebývalou frekvenci těchto jevů v Evropě, která zažila výjimečnou vlnu veder v květnu, další v červnu, dvě v červenci a další probíhající ve Francii a Španělsku.
„Evropské vlny veder neprobíhají izolovaně. Šokující horka zasáhla Severní i Jižní Ameriku a zničující vlny veder zažila také Indie,“ uvedla Burgess s tím, že neobvyklá pro letošní Evropu je především četnost a rozsah těchto jevů.
Na vážnost situace poukazuje i klimatolog Michael Oppenheimer z Princetonské univerzity. Zdůraznil, že současný vývoj přesně odpovídá dlouhodobým varováním vědecké komunity. Není pochyb o tom, že klimatická změna zvýšila riziko rozsáhlých požárů i pravděpodobnost neobvykle horkých a náročných let po celém světě.
