Budoucnost Orlího hnízda, někdejšího horského sídla Adolfa Hitlera nad bavorským Berchtesgadenem, je po ničivém požáru předmětem sporu mezi historiky a politiky. Budovu známou jako Kehlsteinhaus z velké části poškodil oheň v noci z 23. na 24. října. Policie kvůli podezření ze žhářství zadržela třiatřicetiletého Němce. Zatímco představitelé Bavorska prosazují obnovu, část historiků by trosky odstranila a místo ponechala přírodě. Další navrhují zachovat historické pozůstatky a spojit je s moderní architekturou. Debata se podle zpráv vycházejících z informací BBC týká také obav z neonacistických poutí.
- Podezřelý třiatřicetiletý muž byl umístěn do zabezpečené psychiatrické nemocnice, možný motiv úřady neoznámily.
- Orlí hnízdo patří Bavorsku a před požárem fungovalo jako restaurace navštěvovaná desítkami tisíc turistů ročně.
- Bavorští ministři podporují obnovu a další postup chtějí konzultovat s historiky.
Požár poškodil někdejší sídlo i turistický cíl
Nacisté nechali Kehlsteinhaus postavit v roce 1938. Hitler jej využíval k rekreaci a přijímání návštěv včetně vysoce postavených představitelů režimu. Podle některých historiků tam ale sám zavítal jen několikrát kvůli nedostatečnému zabezpečení.
Budova v nadmořské výšce 1834 metrů přežila válku a později sloužila jako vysokohorská restaurace s výhledem na Alpy. Po druhé světové válce byla zařazena mezi historické památky připomínající nacistickou éru.
Policisté podezřelého zadrželi na horské silnici nedaleko místa požáru. S mužem, který má podle úřadů duševní onemocnění, bylo zahájeno trestní řízení pro podezření ze žhářského útoku. K jeho možnému motivu se úřady nevyjádřily.
Historici se rozcházejí v tom, jak zachovat paměť místa
Profesor Richard J. Evans z Cambridgeské univerzity považuje požár za příležitost sídlo neobnovovat. Pro BBC řekl, že by se měly odstranit trosky a hora ponechat v přirozeném stavu. Kehlsteinhaus podle něj představoval nacistický projekt sloužící ješitnosti, který později romantizovalo označení Orlí hnízdo.
Ředitel Dokumentačního centra Obersalzberg Sven Keller naopak upozorňuje, že odstraněním budovy její odkaz z povědomí nezmizí. Připomíná nedalekou Hitlerovu rezidenci Berghof, jejíž demolice v padesátých letech neodstranila zájem o toto místo.
Keller varuje, že opuštěné ruiny by mohly přitahovat neonacistické návštěvníky, kteří by se tam pohybovali bez dohledu.
Spor se odehrává v době vzestupu krajní pravice v Německu a Rakousku. Také rakouská vláda řešila využití Hitlerova rodného domu v Braunau am Inn: v létě v něm otevřela policejní stanici s odůvodněním, že policejní přítomnost zabrání neonacistickým poutím. Jiní požadovali centrum věnované odpovědnosti za nacistickou minulost.
Bavorsko chce obnovu, její podobu projedná s historiky
Pro obnovu Orlího hnízda se vyslovili bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann i ministr pro vědu a umění Markus Blume. „Stěží tam necháme stát ruinu,“ uvedl Herrmann. Blume zároveň prohlásil, že projekt nemá a nesmí nic stát daňové poplatníky.
Profesorka soudobých dějin na mnichovské Univerzitě Ludwiga Maxmiliána Isabel Heinemannová upozorňuje, že úplná rekonstrukce by znamenala návrat k „vysoce ideologizované architektuře“. Německo má podle ní trvalou odpovědnost nacistickou minulost vysvětlovat a vyrovnávat se s ní.
Heinemannová navrhuje zdokumentovat stav po požáru, zachovat historické pozůstatky a některé části obnovit v moderním stylu, aby byly viditelné různé etapy dějin budovy.
Ani Keller nepovažuje totožnou rekonstrukci za možnou. Bavorské úřady oznámily, že řešení budou hledat společně s historiky s ohledem na historickou složitost místa.






























