Tým vědců ze švýcarské vysoké školy ETH Zürich pod vedením profesorky Ursuly Quittererové vyvinul experimentální chemickou látku označenou jako „sloučenina 10“, která v pokusech na myších dokázala zpomalit odumírání nervových buněk spojené s Alzheimerovou chorobou. Látka funguje na zcela novém principu: cílí na enzym GRK2, jehož neaktivní forma se při demenci shlukuje v mozkových buňkách a poškozuje jejich energetická centra. Výsledky testů ukázaly nejen delší přežití pokusných zvířat a snížení tvorby beta-amyloidu, ale také nečekané pozitivní účinky na srdeční činnost a projevy stárnutí.
- Látka označovaná jako „sloučenina 10“ blokuje shlukování neaktivní formy enzymu GRK2 v mozkových buňkách.
- V pokusech na myších nový přístup zpomalil odumírání neuronů, snížil usazování beta-amyloidu a prodloužil život zvířat.
- Výzkum vychází z dvacetileté práce a rozboru tkání pacientů z nemocnice v Káhiře.
- Vědci nyní hledají průmyslového partnera pro další fázi vývoje a případný přechod ke klinickým testům.
Objev neaktivní formy enzymu odhalil nový terč léčby
Základem objevu byla analýza vzorků mozkové tkáně, které profesorka Quittererová získala před téměř dvaceti lety od kolegů z nemocnice Ain Shams University Hospital v Káhiře. Tkáně odebrané při operacích nádorů od pacientů s demencí i bez ní posloužily k podrobnému molekulárnímu zkoumání. Vědci díky nim zjistili, že významnou roli v rozvoji onemocnění hraje enzym GRK2, který za běžných okolností pomáhá buňkám reagovat na stres a podporuje správnou funkci orgánů včetně srdce a mozku.
U nemocných jedinců i u myších modelů Alzheimerovy choroby se však ve zvýšené míře hromadí neaktivní forma tohoto enzymu. Ta vytváří shluky přímo na mitochondriích, jež slouží jako buněčné elektrárny. Shluky blokují pory mitochondrií, snižují množství poskytované energie a vystavují buňky výraznému stresu. Tento proces navíc zvyšuje produkci beta-amyloidu, jehož usazování dále zatěžuje nervové buňky a vede ke vzniku začarovaného kruhu.
Nová sloučenina přerušuje patologický řetězec a chrání buňky
Experimentální sloučenina 10 dokázala v laboratorních podmínkách tento ničivý cyklus přerušit tím, že zabránila molekulám GRK2 ve vytváření shluků.
Díky tomu si buněčná energetická centra udržela svou funkci a nervové buňky lépe odolávaly poškození. Vědci u pokusných zvířat zaznamenali nižší úroveň nahromaděného beta-amyloidu a pomalejší úbytek neuronů. Pokusy zároveň ukázaly, že pozitivní vliv se neomezuje pouze na mozek – u starších myší se zlepšila srdeční činnost a zpomalily se některé viditelné projevy stárnutí, například šedivění srsti.
Současná dostupná léčiva dokáží postup Alzheimerovy choroby pouze mírně oddálit, ale nedokáží ho zastavit. Objev nového biologického terče je proto významný. Protože sloučenina 10 působí odlišným mechanismem než stávající medikace, mohla by v budoucnu sloužit jako doplňková terapie, která by se kombinovala s jinými léky.
Cesta k případnému využití u lidí vyžaduje další roky testování
Ačkoli jsou výsledky publikované v odborném časopise Cell Reports Medicine slibné, výzkum se nachází ve fázi preklinických testů. Vývoj léčiv v oblasti neurodegenerativních onemocnění je dlouhodobý proces. Jelikož je Alzheimerova choroba vázána na vyšší věk, musely se experimenty provádět na myších ve věku 1,5 až 2 let, přičemž vyhodnocení každého testovacího cyklu trvalo podobně dlouhou dobu.
Základní výzkumná fáze je v současnosti dokončena a vědci z ETH Zürich již podali žádost o patent na sloučeninu 10.
Univerzita v současnosti hledá komerčního partnera z farmaceutického sektoru, který by pomohl financovat a usměrnit další fáze vývoje směrem ke klinickému testování na lidských pacientech.
Jaký máte názor na vývoj nových postupů v léčbě Alzheimerovy choroby? Podělte se o své myšlenky v diskusi pod článkem.
