Tvrzení platforem pro spolujízdu o jejich přínosu pro městské ekonomiky mají reálný základ v datech. Nový výzkum z Carnegie Mellon University a Oxford Saïd Business School ukázal, že příchod služeb jako Uber nebo Lyft do amerických měst vedl ke zvýšení hrubého domácího produktu na obyvatele i k růstu počtu flexibilních a příležitostných pracovních míst. Ačkoliv celková zaměstnanost ani průměrné mzdy skokově nevzrostly, změna struktury práce a snazší mobilita obyvatel vytvořily nový ekonomický impuls, který potvrzují odborné analýzy.
- Rozbor dat ze 167 amerických metropolitních oblastí z let 2010 až 2019 prokázal nárůst HDP na obyvatele po příchodu platforem.
- Vstup služeb zvýšil počet sezónních a přerušovaných úvazků, aniž by se výrazně změnila celková zaměstanost.
- Výzkum zveřejněný v časopise Nature Cities vyvrátil hypotézu, že by si firmy vybíraly pouze již rostoucí města.
Data potvrzují tvrzení přepravních společností
„Uber a Lyft během let mnohokrát tvrdily, že posilují ekonomiku měst a poskytují flexibilní práci,“ připomíná profesor Jeremy Michalek z Carnegie Mellon University. Podle něj výzkumníci zjistili, že dostupná data tato tvrzení skutečně podporují. Zjištění uveřejněná v odborném časopise Nature Cities ukazují, že po vstupu těchto služeb do daného regionu se prokazatelně zvýšil ekonomický výkon i počet flexibilních úvazků.
Autoři studie Adam Koling a jeho tým analyzovali postupné zavádění přepravních sítí v 167 metropolitních oblastech Spojených států mezi lety 2010 a 2019. Díky odlišnému načasování vstupu platforem do jednotlivých lokalit mohli vědci srovnat ekonomické trendy před příchodem služeb a po něm.
Proměna trhu práce bez vzniku nových trvalých míst
Výzkum odhalil specifický vzorec: zatímco celkový počet zaměstnaných lidí a výše mezd nevykázaly statisticky významné změny, výrazně vzrostl podíl sezónních, dočasných či přerušovaných prací. Pro pracovní trh to znamená, že platformové služby spíše mění způsob a čas, kdy lidé pracují, než že by vytvářely zcela nová plnohodnotná pracovní místa.
„Příjezd aplikací pro spolujízdu napříč americkými městy proměnil městskou dopravu a přinesl širokou škálu efektů – od narušení tradiční taxislužby přes zvýšení dopravních zácp až po snížení diskriminace a jízdy pod vlivem alkoholu,“ upozornil profesor Michalek.
Růst HDP na obyvatele naznačuje širší sekundární dopady na městskou ekonomiku. Snazší cestování umožňuje cestujícím podnikat cesty, které by jinak neuskutečnili, a usnadňuje pracovníkům dopravu do zaměstnání, což podněcuje novou spotřebu. Výzkumníci rovněž ověřovali, zda si firmy nezvolily pouze města, která již byla na vzestupu. Analýza nenašla žádné předchozí trendy v růstu zaměstnanosti či mezd, což potvrzuje, že pozorované změny způsobil samotný vstup přepravních sítí.
Význam pro regulaci gig ekonomiky
Pro zákonodárce a městské plánovače představují tato data klíčový podklad. Ukazují totiž, jak takzvaná gig ekonomika neboli ekonomika sdílených služeb přetváří fungování moderních metropolí. I v evropském či českém prostředí, kde města jako Praha nebo Brno dlouhodobě řeší regulaci alternativních taxislužeb, tyto poznatky naznačují, že flexibilita práce může přinést měřitelný hospodářský užitek, byť za cenu změny struktury pracovních úvazků.
Využíváte služby aplikací jako Uber či Bolt jako cestující nebo řidiči? Jak podle vás tyto platformy mění dopravu a pracovní příležitosti ve vašem městě? Podělte se o své zkušenosti v diskusi.
