Spojené státy obnovily námořní blokádu Íránu, což dramaticky omezilo export íránské ropy a vystavilo ekonomiku v Teheránu masivnímu tlaku. Přestože dřívější americko-izraelské bombardování zničilo velkou část konvenčních sil Islámské republiky, situace v Hormuzském průlivu zůstává vysoce nestabilní. Perským zálivem nadále proudí část ropy díky neoficiálním přepravám sousedních států. Vzhledem k tenčícím se zásobám obranných raket USA a rostoucí frustraci Íránu se však křehká rovnováha na globálním energetickém trhu může v dohledné době zhroutit.
- Objem ropy protékající Hormuzským průlivem klesl z předválečných 20 milionů barelů denně na přibližně 7 milionů barelů.
- Sousední státy obcházejí blokádu pomocí takzvané stínové flotily a k masivní přepravě se připravuje i Saúdská Arábie.
- Armáda USA čelí vyčerpání zásob zachycovacích raket, zatímco Írán vyvinul nové střely schopné obcházet protivzdušnou obranu.
Námořní blokáda a zničení konvenčních sil položily základ krize
Krize na Blízkém východě má hluboké kořeny v postupném zpřísňování hospodářského a vojenského tlaku. Poté, co administrativa prezidenta Donalda Trumpa znovu zavedla námořní blokádu, se Írán ocitl v izolaci od svých hlavních příjmů z prodeje ropy i od dovozu klíčového zboží. Ekonomika země se potýkala s těžkými problémy již před vypuknutím otevřených bojů a blokáda tyto potíže zásadně prohloubila.
V rané fázi konfliktu zasáhlo íránskou infrastrukturu masivní americké a izraelské bombardování, které zdecimovalo konvenční ozbrojené síly země. Před začátkem bojů protékalo strategickým Hormuzským průlivem zhruba 20 milionů barelů ropy denně, což z této úzké mořské cesty činilo hlavní tepnu světového energetického obchodu.
Současný pat v průlivu udržují stínové flotily a nové rakety
V současnosti panuje v průlivu patová situace. Přestože Teherán tvrdí, že průliv zcela uzavřel, realita je jiná. Regionální rivalové jako Írák, Katar, Kuvajt a Spojené arabské emiráty využívají takzvanou stínovou flotilu k utajeným překládkám ropy z lodi na loď. Podle analytiků se tímto způsobem daří vyvážet kolem 7 milionů barelů denně, zatímco americké úřady odhadují tento objem na 8 až 9 milionů barelů. Společně s ropovody to představuje přibližně polovinu předválečného objemu.
Satelitní snímky navíc ukazují, že se k masivnímu obnovení exportu chystá i Saúdská Arábie, jejíž tankery se rozmisťují po obou stranách Hormuzského průlivu pro kyvadlovou přepravu.
Americké námořnictvo však při udržování blokády naráží na logistické limity. Zasahující síly čelí opotřebení, přičemž posádka letadlové lodi USS Abraham Lincoln se potýká s psychickým vyčerpáním a zásobovacími problémy po rekordně dlouhé době strávené na moři. Spojené státy navíc vyčerpaly značnou část zásob zachycovacích raket, což ovlivnilo i rozhodnutí nepodnikat další vojenskou eskalaci.
Írán na druhé straně reorganizoval svou armádu do agresivnější podoby. Vyvinul nové typy raket, které dokážou lépe obcházet protivzdušnou obranu, čímž zvyšuje zranitelnost amerických základen i energetické infrastruktury v regionu.
Chystaná střídání sil a hrozba nezvratné eskalace
V najbližším období má do oblasti dorazit další americká letadlová loď, která nahradí USS Abraham Lincoln. Zda to však postačí k udržení kontroly, zůstává nejisté, protože i další plavidla operující v blokádě čelí podobným logistickým těžkostem.
Představitelé íránského obchodu varují, že trvající blokáda způsobí ekonomice větší škody než samotná válka, a vyzývají režim k jejímu ukončení jakýmikoli prostředky – od vyjednávání po otevřený střet.
Bývalý činitel amerických zpravodajských služeb Eric Brewer upozornil, že Írán má historicky vyšší práh tolerance k ekonomickému strádání než americká veřejnost vůči vysokým cenám paliv. Zmírnění blokády je v nedohlednu, a proto odborníci očekávají, že Teherán nezůstane nečinný a přejde k odvetným úderům. Pro globální trhy to znamená trvající riziko prudkého výkyvu cen ropy.
