Španělský letoun F-18 ze sil Severoatlantické aliance v neděli v brzkých ranních hodinách zničil bezpilotní stroj, který neoprávněně vletěl do rumunského vzdušného prostoru. Dron přeletěl hranici ze sousedního Moldavska a směřoval k jihovýchodu země. Rumunské ministerstvo obrany potvrdilo, že stíhačka získala povolení k zásahu a v 05:01 místního času incident bezpečně vyřešila. Trosky zničeného letounu dopadly do neobydlené oblasti v župě Galați nedaleko ukrajinských hranic. Podle Severoatlantické aliance šlo s největší pravděpodobností o ruský dron.
- Španělská stíhačka F-18 v rámci mise NATO sestřelila dron v rumunském vzdušném prostoru.
- Trosky bezpilotního letounu dopadly do neobydleného území mezi obcemi Băleni a Cudalbi v župě Galați.
- Organizace NATO uvedla, že stroj byl podle dosavadního vyšetřování pravděpodobně ruského původu.
- Jde již o čtvrtý dron, který alianční letouny nad Rumunskem v letošním roce zničily.
Španělský letoun zasáhl po krátkém sledování radary
Vojenské radary zaznamenaly neznámý objekt v rumunském vzdušném prostoru v 04:44 místního času (03:44 SELČ), přibližně 24 kilometrů severně od města Galați. Stroj se na území Rumunska dostal ze sousedního Moldavska, kam se s největší pravděpodobností přesunul z ukrajinského vzdušného prostoru během probíhajících bojů.
K identifikaci a zachycení cíle vzlétla dvojice španělských stíhaček F-18, které jsou v oblasti nasazeny v rámci alianční mise Air Policing zaměřené na ochranu vzdušného prostoru východního křídla NATO. Po navázání radarového kontaktu vydalo velení povolení k sestřelu. Jedna ze stíhaček dron zničila v 05:01. Trosky dopadly do neobydleného pásu mezi obcemi Băleni a Cudalbi. Letecký poplach pro celou župu Galați byl následně odvolán v 05:20.
Mluvčí operativního velitelství NATO Martin O’Donnell potvrdil, že přesné okolnosti incidentu jsou předmětem vyšetřování, avšak dostupné poznatky ukazují na ruský původ sestřeleného dronu.
Rumunský ministr obrany Radu Miruță po úspěšné operaci vyjádřil díky španělským pilotům a zdůraznil, že rychlá reakce a alianční solidarita jsou konkrétní zárukou bezpečnosti země.
Východní křídlo NATO čelí opakovaným narušením prostoru
Rumunsko sdílí s Ukrajinou pozemní hranici v délce 614 kilometrů a jeho východní pohraničí leží v bezprostřední blízkosti ukrajinských dunajských přístavů, které jsou častým cílem vzdušných útoků. Incidenty tohoto druhu proto představují přímý důsledek přelévání konfliktu do sousedních států.
V letošním roce jde již o čtvrtý případ, kdy stíhací letouny NATO musely nad rumunským územím ostrým zásahem zničit bezpilotní prostředek.
Rumunské úřady zaznamenaly více než stovku přeletů dronů přes své hranice. Více než padesát z nich dopadlo na rumunské území. V červenci například rumunské stíhačky F-16 sestřelily tři ruské drony. Začátkem roku navíc jeden ze strojů dopadl na obytný dům přímo ve městě Galați a zranil dva obyvatele.
Podobné situace řeší i další státy na východní hranici Aliance. Jen během páteční noci musely italské stíhačky v rámci stejné alianční mise zasahovat proti dronu, který narušil vzdušný prostor Lotyšska.
Vyšetřování incidentu pokračuje a aliance posiluje ostrahu
Specializované jednotky rumunské armády na místě dopadu zajišťují zbytky sestřeleného zařízení, které poslouží k přesné technické analýze a oficiálnímu potvrzení jeho původu. Výsledky vyšetřování budou průběžně předávány spojeneckým strukturám NATO.
Událost opět ukázala, jak důležitou roli hraje předsunutá přítomnost aliančního letectva v Černomořském regionu. Stálá pohotovost stíhacích letounů umožňuje reakci během několika minut od detekce hrozby, čímž se minimalizuje riziko pro civilní obyvatelstvo v příhraničních oblastech.
Jak podle vás by měla Severoatlantická aliance reagovat na opakovaná narušení vzdušného prostoru členských států? Podělte se o svůj názor v diskusi.
