Francouzská Ústavní rada zamítla legislativní opatření, které mělo dětí mladším 15 let zamezit v přístupu na sociální sítě a vybrané komunikační platformy. Orgán, který ve Francii plní roli ústavního soudu a posuzuje soulad zákonů s ústavním pořádkem ještě před jejich účinností, dospěl k závěru, že chystaný zákaz představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace. Opatření, jež mělo být vůbec prvním plošným zákazem tohoto druhu v Evropě, tak v původně plánovaném zářijovém termínu platit nezačne.
- Ústavní rada označila plošný zákaz sociálních sítí pro dospívající za nepřiměřený zásah do svobody projevu.
- Právní úpravu schválil francouzský parlament na konci července, v platnost měla vstoupit od září.
- Prezident Emmanuel Macron již pověřil premiéra Sébastiena Lecornua přepracováním návrhu.
Schválení v parlamentu a stížnost opozice
Cesta k chystanému zákazu začala v parlamentu, který přísnější pravidla pro nezletilé schválil na konci letošního července. Legislativní úprava měla dětem do 15 let znemožnit používání populárních platforem, jako jsou TikTok, Snapchat či Instagram, ale také komunikačních aplikací typu WhatsApp a Messenger nebo vybraných online her. Přestože norma obsahovala výjimky pro vzdělávací databáze a online encyklopedie, kritici upozorňovali na jejich značnou omezenost. Bezprostředně po schválení normy podaly levicové strany stížnost k Ústavní radě, čímž zahájily její přezkum.
Soud upozornil na zásah do práv i chybějící pravidla
Páteční verdikt Ústavní rady dal stěžovatelům za pravdu a konstatoval, že ustanovení představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani úměrný. Ačkoli rada potvrdila důležitost ochrany nejlepších zájmů dítěte, zdůraznila, že široký zákaz by dopadl i na online komunikační služby, u kterých nebyla rizika pro zdraví a bezpečnost dětí prokázána. Pro praxi to znamená, že stát nemůže vymáhat plošné omezení, pokud by tím neúměrně zasáhl do běžné digitální komunikace občanů.
Podle Ústavní rady by norma ze své podstaty vyžadovala, aby každá osoba včetně dospělých před přístupem ke službám prokazovala svůj věk, přičemž zákonodárci nestanovili potřebné právní záruky.
Rozhodnutí se týkalo výhradně prvního článku zákona. Rada se naopak nevyjadřovala k další části legislativního balíčku, kterou je zákaz používání mobilních telefonů na středních školách od 1. září.
Macron žádá nový návrh do prezidentských voleb
Rozhodnutí strážců ústavy okamžitě proměnilo další harmonogram plánované reformy. Prezident Emmanuel Macron reagoval pokynem pro premiéra Sébastiena Lecornua, aby text zákona přepracoval a zapracoval do něj všechny výhrady Ústavní rady. Podle vyjádření Elysejského paláce je francouzská hlava státu odhodlána prosadit novou verzi legislativy tak, aby začala platit ještě před jarem 2027, kdy se ve Francii uskuteční prezidentské volby. V nich se Macron o třetí mandát ucházet nemůže.
Odmítnutí původního textu znamená, že Francie musí místo rychlého zářijového startu zahájit novou debatu o tom, jak vyvážit bezpečnost dětí na internetu s ochranou soukromí a svobody projevu dospělých uživatelů.
Myslíte si, že by měl stát věkově omezovat přístup dětí na sociální sítě, nebo by tato odpovědnost měla zůstat výhradně na rodičích? Podělte se o svůj názor v diskusi.
