Ruská federální bezpečnostní služba (FSB) oficiálně oznámila, že zahájila mezinárodní pátrání po zakladateli a řediteli komunikační sítě Telegram Pavlu Durovovi. Moskva jedenačtyřicetiletého podnikatele viní z napomáhání teroristickým aktivitám a z neochoty mazat kanály či chatovací boty, které podle ruských orgánů využívají ukrajinské tajné služby k organizování sabotáží, kybernetických podvodů a násilných útoků na ruském území. Durovovi v případě usvědčení hrozí v jeho rodné zemi až doživotní trest odnětí svobody. Zpráva přichází v době, kdy Ruská federace systematicky zpřísňuje dohled nad internetovým prostředím.
- Ruská tajná služba FSB vydala na zakladatele Telegramu Pavla Durova mezinárodní zatykač kvůli údajnému napomáhání terorismu.
- Oficiální účet Telegramu na síti X reagoval zveřejněním fotografie Durova ukazujícího zdvižený prostředníček.
- V Rusku hrozí miliardáři v případě odsouzení až doživotní trest, právním postihům čelí také ve Francii.
Ostrá reakce Telegramu a vyjádření Kremlu
Bezprostředně po zveřejnění informace o vydání mezinárodního zatykače reagoval oficiální účet platformy Telegram na sociální síti X výmluvným gestem. Zveřejnil fotografii samotného Pavla Durova, který směrem k fotoaparátu ukazuje zdvižený prostředníček.
Zatímco vedení aplikace dává tímto způsobem najevo otevřený odpor, zástupci ruské moci volí odlišnou rétoriku. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že představitelé státu diskutovali o možném obnovení plného provozu Telegramu v Rusku. Zároveň však tvrdil, že zástupci samotné společnosti projevují o jednání jen minimální iniciativu.
Podnikatel Pavel Durov v minulosti opakovaně uvedl, že se ruské úřady pod záminkou bezpečnosti snaží potlačit základní právo občanů na soukromí a svobodu projevu.
Obvinění ze strany FSB a finanční postihy
Bezpečnostní služba FSB ve svém stanovisku uvedla, že platforma Telegram selhala při odstraňování obsahu využívaného k přípravě násilných činů. Podle tvrzení ruských vyšetřovatelů měly tyto aktivity způsobit lidské oběti i miliardové materiální škody. Úřady rovněž zmínily konkrétní případ seznamovacího bota, skrze který mělo být od července 2025 v Rusku zadrženo 46 uživatelů ve věku od 12 do 22 let, podezřelých ze žhářství či útoků na strážce zákona.
Definice terorismu a extremismu je v současném Rusku uplatňována velmi široce. Za extremistické jsou označovány například mezinárodní hnutí LGBT+ či kritika ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Ruské soudy již od začátku roku vyměřily Telegramu pokuty přesahující 100 milionů rublů (v přepočtu přibližně 25 až 28 milionů korun), především za neodstraňování obsahu zakázaného tamními úřady.
Durovův odchod z Ruska a stíhání ve Francii
Pavel Durov má s ruskými orgány dlouhou historii konfliktů. Poté, co vybudoval populární sociální síť VKontakte, odmítl předat bezpečnostním složkám osobní údaje opozičních aktivistů. V roce 2014 byl z vedení firmy vytlačen a zemi opustil. Následně se svým bratrem Nikolajem založil aplikaci Telegram, která dnes čítá přes miliardu uživatelů po celém světě.
Durov, který vlastní francouzské i emirátské občanství a žije převážně v Dubaji, čelí tlaku úřadů na více frontách současně.
Od srpna 2024 je zakladatel Telegramu stíhán také ve Francii. Tamní prokuratura ho viní z nedostatečné moderace obsahu a nedostatečné součinnosti s policií při vyšetřování závažné trestné činnosti, například šíření materiálů se zneužíváním dětí či obchodu s drogami. Pro uživatele i v České republice tak tento vývoj ilustruje globální debatu o hranici mezi ochranou soukromí v šifrovaných aplikacích a odpovědností provozovatelů za obsah.
Jaký je váš názor na tlak státních úřadů na provozovatele šifrovaných aplikací? Měly by technologické firmy ustupovat požadavkům vlád, nebo bránit soukromí uživatelů za každou cenu? Podělte se o svůj pohled v diskusi.
