Americký Úřad pro statistiku práce (BLS), oficiální federální agentura zodpovědná za sběr a analýzu dat o trhu práce ve Spojených státech, zveřejnil nejnovější přehled o odměňování tamních hasičů. Data ukazují obrovské finanční propasti mezi jednotlivými státy v době, kdy Severní Ameriku i Evropu sužují rozsáhlé lesní požáry. Zatímco v USA se platové podmínky liší o desítky tisíc dolarů a záchranný systém do značné míry spoléhá na dobrovolníky, kanadské i evropské úřady čelí nevídanému náporu plamenů, které ničí miliony hektarů lesa. Odborníci proto zdůrazňují nutnost nových strategií a lepších varovných systémů.
- Údaje amerického úřadu BLS ukazují výrazné platové rozdíly mezi hasiči v USA, kde téměř 70 % sboru tvoří neplacení dobrovolníci.
- Lesní požáry v Kanadě zničily k 24. červenci přes 3,3 milionu hektarů lesa, což je plocha větší než celá Belgie.
- V Anglii a Walesu zasahovaly záchranné složky v roce 2025 u téměř 1 000 požárů, čímž překonaly dosavadní rekord z roku 2022.
Obrovské platové skoky a závislost na dobrovolnících
Podle údajů z května 2024 se medián ročního platu profesionálních hasičů v USA výrazně liší stát od státu. Zatímco v Kalifornii dosahuje medián 83 400 dolarů a desetina nejlépe placených si vydělá až 143 830 dolarů ročně, v Arkansasu činí medián pouze 42 100 dolarů a v Alabamě 47 490 dolarů. Na Aljašce dosahuje medián 63 220 dolarů a v Coloradu 76 560 dolarů. Nejhorší desetina vydělávajících v některých státech sotva překročí hranici 25 000 dolarů. Havaj v datech BLS obsažena není.
Chris Lake z Mezinárodní asociace hasičů (IAFF) vysvětluje, že rozdíly způsobuje životní úroveň, ceny bydlení, daně i lokální rozpočty. Financování navíc závisí na tom, zda jde o městské, okresní, státní či federální složky.
Podle Federální agentury pro řízení krizových situací (FEMA) tvoří téměř 70 % všech hasičů v USA dobrovolníci, kteří zasahují bez pravidelné mzdy.
Ničivé požáry v Kanadě a Evropě trhají rekordy
Zatímco Spojené státy řeší strukturu financování, celá severní polokoule bojuje s extrémním počasím. V Kanadě zničily stovky požárů rozprostřené od Yukonu po Newfoundland k 24. červenci nejméně 3,3 milionu hektarů boreálního lesa. Hustý dým opakovaně zahalil i americká města. Bývalý americký prezident Donald Trump na sociálních sítích obvinil Kanadu z nedostatečné údržby lesů a zanedbání odstraňování mýtin.
Odborníci však zdůrazňují, že vyčištění tak obrovských a odlehlých území je prakticky nemožné. Amy Duchelle z Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) upozorňuje, že neexistuje univerzální řešení. Vlny vedra a sucha vysušují vegetaci i v oblastech, které dříve nehořely. V Evropě plameny zasáhly Francii, Španělsko, Portugalsko, Itálii, Velkou Británii i Norsko.
V roce 2023 vyprodukovala rekordní požární sezóna v Kanadě o 23 % více celosvětových emisí z požárů než obvykle.
Předepsané vypalování a australský systém varování
Amy Cardinal Christiansonová, indigenistická specialistka na požáry z organizace Indigenous Leadership Initiative, připomíná, že boreální lesy oheň přirozeně potřebují k obnově. Řízené, nízkointenzivní požáry vytvářejí přirozené zábrany a uvolňují živiny do půdy. Zrychlující se sezóna však tento přirozený cyklus narušuje.
Problémy s chybějící koncepcí má i Velká Británie. V červenci 2026 zasáhl požár vyhaslou sopku Arthur’s Seat v centru Edinburghu a skotští Zelení označili situaci za národní nouzový stav. Velšská vláda musela kvůli nedostatku vrtulníků aktivovat krizový plán. Podle dat Ordnance Survey žije v oblastech ohrožených požáry přes milion Britů a Duncan Moss z národní poradní skupiny varuje před chybějícími požárními pásy.
Inspirací pro Evropu i Velkou Británii může být Austrálie, která v roce 2022 zavedla sjednocený čtyřstupňový národní systém varování před nebezpečím požárů. V praxi se tak ukazuje, že efektivní ochrana před klimatickými riziky vyžaduje nejen moderní techniku, ale především dlouhodobou edukaci veřejnosti a koordinovaný přístup státních institucí.
