Vědci z univerzity v Cambridgi objasnili, proč stimulace i zablokování jednoho konkrétního mozkového receptoru vedou ke stejnému výsledku – ke snížení hmotnosti. Výzkum publikovaný v časopise Nature Metabolism ukázal, že protichůdně působící léky proti obezitě ovlivňují různé oblasti mozku. Zatímco aktivace receptoru GIPR v mozkovém kmeni přímo potlačuje chuť k jídlu, jeho potlačení v hypotalamu uvolňuje brzdu, která brání mozku zpracovávat signály sytosti. Tento objevený mechanismus vysvětluje fungování moderních přípravků a otevírá cestu k účinnější léčbě obezity s méně vedlejšími účinky.
- Vědci z Cambridge zjistili, že léky na hubnutí působí na receptor GIPR odlišně v závislosti na mozkové tkáni.
- Aktivace receptoru v mozkovém kmeni snižuje chuť k jídlu, zatímco jeho blokování v hypotalamu odstraňuje blokádu pocitu sytosti.
- Poznatky vysvětlují fungování přípravků jako MariTide a usnadní vývoj účinnějších kombinovaných terapií.
Výzkum na myších odhalil odlišnou úlohu mozkového kmene a hypotalamu
Vědecký tým z Institutu metabolických věd při Cambridgeské univerzitě prováděl pokusy na geneticky upravených myších, kterým cíleně odstranil receptor GIPR z různých částí mozku. Porovnával přitom skupinu bez receptoru v mozkovém kmeni, skupinu bez receptoru v hypotalamu a kontrolní skupinu běžných myší. Po podání různých kombinací látek vědci sledovali příjem potravy, hmotnost, množství tuku a hladinu glukózy v krvi.
Výsledky ukázaly, že aktivace receptorů v mozkovém kmeni tlumí hlad, zatímco blokace stejných receptorů v hypotalamu umožňuje mozkovému kmeni lépe reagovat na signály o naplnění žaludku. Pokus potvrdil, že oba protichůdné přístupy vedou ke snížení příjmu stravy a úbytku váhy, ale děje se tak skrze odlišné mozkové okruhy.
2>Nová zjištění objasňují fungování současných lékových kombinací
Tento objev dává odpověď na otázku, která odborníky dlouho málo uspokojovala. Současná generace léků na obezitu, mezi něž patří přípravky Wegovy či Ozempic, se zaměřuje na stimulaci receptoru GLP-1. Novější přípravky jako Mounjaro nebo Zepbound však navíc stimulují i receptor GIPR, zatímco jiné vyvíjené látky jej naopak blokují.
Léky proti obezitě nepůsobí pouze v trávicím traktu či slinivce, ale zásadním způsobem ovlivňují konkrétní mozkové okruhy zaměřené na regulaci chuti k jídlu.
Z praktického hlediska to znamená, že protichůdné mechanismy účinku si neodporují, ale doplňují se tím, že cílují na jiná centra v centrální nervové soustavě. Hypotalamus funguje jako hlavní řídící centrum tělesné hmotnosti, zatímco mozkový kmen zodpovídá kromě pocitu sytosti i za pocity nevolnosti.
2>Objev otevírá cestu k vývoji účinnějších léčiv s méně vedlejšími účinky
Poznatky týmu, jehož první autorkou je dr. Jo Lewisová, pomáhají vysvětlit, proč je efektivní například přípravek MariTide, který je aktuálně ve třetí fázi klinických testů a kombinuje stimulaci receptoru GLP-1 s blokováním receptoru GIPR. Blokování tohoto receptoru navíc podle výzkumníků zesiluje účinek léčiv zaměřených na amylinové receptory.
Pro farmaceutický výzkum to představuje klíčové vodítko k navrhování výhodnějších kombinovaných terapií, které pacientům přinesou výraznější úbytek hmotnosti.
Podle první autorky studie Jo Lewisové porozumění těmto mozkovým okruhům umožní vyvinout léky s vyšší účinností a zároveň s nižším rizikem nežádoucích vedlejších účinků, které by bylo možné kombinovat pro ještě výraznější efekt u pacientů s obezitou a souvisejícími komplikacemi.
Jaký je váš názor na léky podporující hubnutí prostřednictvím zásahů do řízení mozku? Podělte se o své myšlenky v diskusi pod článkem.
