Austrálie potvrdila první masový úhyn volně žijícího ptactva způsobený vysoce nakazlivým kmenem ptačí chřipky H5N1. Nákaza byla zjištěna u populace rybáků na jižním pobřeží země, což přimělo úřady k oficiálnímu varování před dalším šířením viru. Zemi se před touto variantou, která si celosvětově vyžádala životy stovek milionů ptáků a savců, dařilo chránit nejdéle ze všech kontinentů. Vládní orgány i experti se nyní při monitorování epidemie spoléhají na síť tisíců dobrovolníků, kteří však čelí dlouhodobému podfinancování a vyčerpání.
- Testy potvrdily kmen H5N1 u desítek mrtvých a nemocných rybáků u pobřeží Jižní Austrálie.
- Austrálie byla posledním světovým kontinentem, kde se tento agresivní kmen ptačí chřipky dosud nevyskytoval.
- Ochranu přírody v zemi drží nad vodou dobrovolníci, kteří do péče o zvířata investují kolem 100 milionů dolarů z vlastních kapes.
- Na drůbežích farmách se nákaza zatím neobjevila, úřady však očekávají další úhyny divoké zvěře.
Léta příprav a dlouhodobé podfinancování ochrany přírody
Agresivní kmen ptačí chřipky H5N1 se poprvé objevil na konci roku 2020 v Asii a postupně se rozšířil téměř do celého světa. Austrálie a sousední Nový Zéland měly několik let na to, aby se na příchod patogenu připravily skrze zpřísněnou biosekuretu, testování ptactva a přípravu krizových plánů.
Péče o volně žijící zvířata v Austrálii však dlouhodobě stojí na práci dobrovolnických organizací. Zpráva Rady pro biologickou rozmanitost (Biodiversity Council) uvádí, že přímé výdaje ze státního rozpočtu na terénní programy ochrany přírody tvoří pouhých 0,06 % celkových spolkových výdajů. Podle dat z roku 2019 působilo v zemi přes 20 000 dobrovolných pečovatelů o zvířata, kteří ročně vydají za krmivo a vybavení v průměru 5 300 dolarů z vlastních prostředků (v přepočtu přibližne 125 000 Kč), což celkově představuje částku kolem 100 milionů dolarů.
První masový úhyn potvrdil obávaný kmen
První případ nákazy v Austrálii zaznamenaly úřady 19. června v Západní Austrálii. Klíčový zlom však nastal při nedávném leteckém průzkumu vrtulníkem u Cape Jaffa, přibližně 250 kilometrů jižně od města Adelaide. Na útesech bylo nalezeno 49 mrtvých a 35 nemocných rybáků (greater crested terns).
Australská ministryně zemědělství Julie Collins v pondělí oficiálně potvrdila, že testy u těchto ptáků prokázaly přítomnost kmene H5N1.
Spolkový ministr životního prostředí Murray Watt připomněl, že vláda na opatření v terénu a posílení monitoringu vyčlenila 47 milionů australských dolarů (v přepočtu zhruba 700 milionů Kč). Zdůraznil však, že zabránit pohybu divokého ptactva v otevřené krajině je fakticky nemožné.
Úřady očekávají další šíření a volají po součinnosti
Australské úřady varují veřejnost, že obyvatelé musí počítat s dalšími případy masového úhynu divokých zvířat. Chovy na drůbežích farmách zatím zůstávají v přísné izolaci a přítomnost viru v nich zaznamenána nebyla. Přestože virus H5N1 může vzácně nakazit člověka při přímém kontaktu s infikovaným zvířetem, riziko pro lidskou populaci zůstává podle expertů nízké, neboť se virus nepřenáší z člověka na člověka.
Pro zvládnutí nadcházející krize bude zásadní koordinace mezi státními orgány a dobrovolnickou sítí. Největší australská organizace pro péči o divoká zvířata WIRES již mobilizovala své 4 000 dobrovolníků k intenzivnímu sledování nemocných jedinců. V Jižní Austrálii vznikla propojená monitorovací síť neziskových organizací a místní vlády.
Vzhledem k obrovské rozloze Austrálie to znamená, že státní biosekuritní systém je bez zapojení široké veřejnosti prakticky nefunkční. Profesionální vědci se budou muset soustředit na genetické testy a laboratorní analýzy, zatímco sběr dat v terénu a hlášení podezřelých úhynů zůstane primárně na bedrech proškolených dobrovolníků.
