Integrace umělé inteligence do školní výuky představuje celosvětovou výzvu, se kterou se potýkají moderní vzdělávací systémy. Rozsáhlý mezinárodní výzkum z The Education University of Hong Kong pod vedením profesora Zi Yana však upozorňuje, že pouhá přítomnost technologií a častá zpětná vazba nestačí. Analýza dat od více než 151 tisíc studentů z 19 zemí ukázala, že umělá inteligence zlepšuje studijní výsledky pouze tehdy, když je propojena s jasně stanovenými cíli výuky, systematickým sledováním pokroku a úpravou pedagogických postupů. Na základě těchto zjištění výzkumníci vyvinuli dvě specializované digitální platformy EASE a FAITH.
- Výzkum analyzoval data od 151 969 studentů z 19 zemí v rámci mezinárodního testování PISA.
- Častá zpětná vazba sama o sobě ke zlepšení výsledků nestačí, klíčové je systematické sledování pokroku a jasné cíle.
- Nové platformy EASE a FAITH využívají AI k personalizaci výuky a podporují formativní hodnocení v praxi.
Metodika a zjištění z mezinárodního šetření PISA
Výzkumný tým z katedry kurikula a výuky analyzoval rozsáhlá data z mezinárodního programu pro posuzování žáků (PISA). Studie zaměřená na klíčové dimenze formativního hodnocení přinesla zásadní poznatek: samotná frekvence zpětné vazby ke zlepšení studijních výsledků nevede. Výsledky žáků ve čtenářské gramotnosti se zlepšují především tehdy, když učitelé srozumitelně formulují cíle vzdělávání, systematicky monitorují pokrok a upravují výuku na základě zjištěných důkazů.
Pouhá přítomnost moderních technologií nebo frekventovaná zpětná vazba automaticky nevedou ke lepším studijním výsledkům, pokud chybí promyšlená pedagogická metodika.
Analýza prokázala, že konzistentní celoškolní zavedení jasných výukových cílů a průběžného sledování pokroku je spojené se statisticky významným nárůstem čtenářských dovedností studentů (o 0,158 směrodatné odchylky). Podle profesora Zi Yana závisí potenciál umělé inteligence na konceptech založených na ověřených teoriích a empirických datech. Zdůraznil také, že hodnocení musí reflektovat lokální realitu, jako je počet žáků ve třídách či pracovní vytížení učitelů.
Platformy EASE a FAITH převádějí teorii do praxe
Na základě těchto teoretických i empirických poznatků vyvinul vědecký tým od roku 2024 dva praktické digitální nástroje. Prvním z nich je systém EASE (Efficient Adaptive System for Education), který kombinuje formativní hodnocení, strategie samostatného učení a algoritmy AI. Systém generuje personalizované vzdělávací cesty, poskytuje zpětnou vazbu v reálném čase, automatické opravování, analýzu chyb a přehledové zprávy pro učitele i žáky. V současnosti má přes 2 200 registrovaných uživatelů.
Druhým nástrojem je platforma FAITH (Formative Assessment Innovative Teaching Hub), která slouží jako centrum pro sdílení příkladů z praxe a předmětových materiálů. Pomáhá žákům přejít od pasivního přijímání zpětné vazby k jejímu aktivnímu využití a zároveň nabízí zdroje pro profesní rozvoj učitelů. Tuto platformu nyní využívá přibližně 350 registrovaných uživatelů.
Význam pro modernizaci výuky a výzvy pro učitele
Formativní hodnocení představuje v moderní pedagogice přístup, jehož cílem je poskytovat žákům neustálou podporu během procesu učení, nikoli pouze sumativní známkování na jeho konci. Vztah mezi pedagogickým výzkumem a praxí ukazuje, že jednorázová školení učitelům nestačí. Pro úspěšnou transformaci výuky je nezbytná dlouhodobá metodická podpora přímo ve školách.
Pro efektivní využití umělé inteligence ve třídách je podle vědců nezbytný posun od pouhého zpracování dat k pochopení toho, proč studenti chybují a jakou konkrétní podporu potřebují.
V heterogenních třídách s různou úrovní schopností žáků dokáže AI efektivně organizovat data a sledovat individuální posun. Konečné rozhodnutí o formě podpory však musí vždy zůstat na odborném úsudku učitele. Vědecký tým své poznatky publikoval v časopisech Education Sciences a Educational Psychology a pokračuje v rozvoji metodik pro školní praxi.
Jaký je váš názor na využívání AI nástrojů na základních a středních školách? Měly by podle vás technologie sloužit jako hlavní pomůcka pro hodnocení žáků, nebo zůstat pouze doplňkovým nástrojem učitele? Podělte se o své zkušenosti v diskusi.




























