Jižní a západní část Evropy čelí vlně nebývalých lesních požárů, přičemž mezi nejvíce zasažené země patří Francie a Španělsko. Do boje s plameny byly nasazeny tisíce hasičů, kterým pomáhají i záchranné složky ze sousedních států. Situaci zhoršují rekordní teploty a opakované vlny veder, jež region sužují již od května. Kromě samotného ničení porostů a budov však úřady a zdravotničtí experti upozorňují na narůstající nebezpečí v podobě toxického kouře, který vítr zanáší daleko od ohnisek požárů a zásadně ohrožuje lidské zdraví.
- Francie a Španělsko mobilizovaly tisíce hasičů za podpory sousedních států.
- Podle odhadů odborného časopisu The Lancet způsobil kouř z lesních požárů globálně 154 000 úmrtí za jediný rok.
- Francouzská vláda přislibuje dodat 1,5 milionu ochranných masek FFP2 do zasažené oblasti Gironde.
Rekordní vedra od května připravila půdu pro plameny
Současná krizová situace je výsledkem několikaměsíčního nepříznivého vývoje počasí. Již od května zasahují evropský kontinent opakované vlny veder a rekordní teploty. Světová zdravotnická organizace (WHO) zdůrazňuje, že ke zvýšené frekvenci a intenzitě těchto požárů výrazně přispívají probíhající klimatické změny. Extrémní sucho a vysoké teploty vytvářejí v přírodě prostředí, v němž se jakýkoliv oheň šíří neobvyklou rychlostí a jeho uhašení vyžaduje mimořádné úsilí.
Kouř nesoucí toxický koktejl ohrožuje plíce i oběhový systém
Samotné hašení plamenů představuje pouze část celkového problému. Jak upozorňuje francouzská agentura pro zdravotní bezpečnost Anses, hořící vegetace uvolňuje do ovzduší nebezpečné plyny a mikroskopické částice. Mezi hlavní znečišťující látky patří oxid uhelnatý, oxid uhličitý a těkavé organické látky jako acrolein, formaldehyd či benzen. Pokud oheň zasáhne i budovy a vozidla, do vzduchu se dostávají další nebezpečné příměsi.
Největší riziko představují právě nejjemnější prachové částice, které pronikají hluboko do plic. Francouzský pneumolog Bruno Crestani vysvětluje, že tyto částice nezůstávají pouze v dýchacím ústrojí, ale mohou se dostat až do krevního oběhu. To pro zasažené osoby znamená zvýšené riziko vyvolání infarktu, mrtvice nebo zhoršení diabetu. Zvláště ohroženi jsou starší lidé, kojenci, astmatici a osoby s chronickým onemocněním dýchacích cest.
Jemné částice z lesních požárů mohou podle Světové meteorologické organizace putovat na vzdálenost tisíců kilometrů a zasáhnout obyvatelstvo daleko mimo samotnou zónu hoření.
Vážným rizikům čelí rovněž samotní zasahující hasiči. Kromě přímého vdechování kouře podstupují extrémní fyzické vyčerpání, tepelný stres, nedostatek spánku a riziko úrazů. Agentura Anses navíc varuje před nepřímým působením toxických látek při následném vyšetřování, úklidových pracích a manipulaci s kontaminovanou výstrojí.
Zdravotní dopady znečištění z požárů potvrzují i souhrnná data. Lékařský časopis The Lancet ve své zprávě odhadl, že expozice kouři z lesních požárů vedla v předchozím roce celosvětově ke 154 000 úmrtí v důsledku jemných prachových částic. Ve Francii pak nevládní organizace Oxfam odhaduje roční počet předčasných úmrtí způsobených tímto znečištěním na 2 800.
Distribuce masek a preventivní doporučení pro obyvatele
V reakci na vyhrocenou situaci plánuje francouzská vláda konkrétní pomoc pro nejvíce zasažené oblasti. Francouzský premiér Sébastien Lecornu přislíbil dodat 1,5 milionu ochranných masek FFP2 do departementu Gironde, kde vypukl rozsáhlý požár.
Agentura Anses i lékařští experti doporučují nošení masek všem osobám, které mají při vystavení kouři dýchací potíže. V oblastech, kde nebyla nařízena evakuace, by lidé měli omezit pobyt venku a neotvírat okna ani dveře. Doporučuje se také zakrýt větrací otvory vlhkými tkaninami a vypnout automatické větrání. Při výskytu závažnějších zdravotních symptomů úřady vyzývají k neprodlenému vyhledání lékařské péče.




























