V evropské i české společnosti přetrvává dlouholeté přesvědčení, že lidská povaha se s dosažením dospělosti ustálí a v dalším průběhu života se již zásadně nemění. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Communications Psychology však tento tradiční mýtus vyvrací. Výzkumníci na základě rozsáhlých dat ze čtyř zemí včetně Německa a Nizozemska zjistili, že klíčové osobnostní rysy podléhají v průběhu desetiletí stejně výrazným proměnám jako fyzické zdraví či výše příjmů. Lidé přitom schopnost vlastní povahy měnit se v čase zásadním způsobem podceňují.
- Výzkum vycházel z dat od 166 971 jednotlivců sledovaných v osmi dlouhodobých studiích.
- Lidé podcenili celkovou celoživotní změnu svých osobnostních rysů ve 100 procentech případů.
- Svědomitost se zařadila na páté místo v proměnlivosti ze 32 zkoumaných životních faktorů.
Mýtus o neměnné povaze naráží na tvrdá data
Vnímání lidského charakteru jako pevně dané entity provází psychologii i běžný život po celá desetiletí. Lidé často přistupují k osobnostnímu rozvoji s pocitem, že pouze odkrývají své pevné já, aniž by věřili ve skutečnou proměnu svých základních vlastností. V první části výzkumu se 887 obyvatel Spojených států vyjadřovalo k 25 různým charakteristikám a hodnotilo, jak moc se podle nich mění mezi 15. a 90. rokem života na stupnici od 0 do 11.
Rysy takzvané Velké pětky – tedy extraverze, přívětivost, svědomitost, neuroticismus a otevřenost – účastníci označili za jedny z nejstabilnějších složek lidského života. Tento předpoklad však neodpovídá realitě, jak ukázala druhá část vědecké práce.
Analýza dat od 166 971 jednotlivců ukázala, že lidé chybovali při odhadu celoživotní změny osobnostních rysů ve sto procentech případů.
Data z evropských zemí potvrzují neustálý vývoj osobnosti
Aby vědci oddělili reálné osobnostní posuny od statistické odchylky, použili matematický model HAPC-CCREM na osmi rozsáhlých podélných studiích ze čtyř zemí: USA, Německa, Austrálie a Nizozemska. Získané poznatky jsou tak přímo relevantní i pro evropské prostředí, neboť zahrnují obyvatele s obdobným životním stylem a sociálním zázemím.
Svědomitost dosáhla pátého nejvyššího stupně celkové proměnlivosti ze všech 32 sledovaných životních proměnných.
Výzkumníci sledovali celkem 32 životních proměnných, mezi něž patřil například příjem, fyzické zdraví či frekvence sociálního styku. Ukázalo se, že extraverze a otevřenost se zařadily do první desítky faktorů s největším celkovým poklesem během života. Zatímco posuny ve vlastním zdraví lidé podcenili přibližně v 29 až 43 procentech případů, u osobnostních rysů podcenili roční změny v 90 procentech a celoživotní posun dokonce ve 100 procentech případů.
Osobnost není v dospělosti vytesána do kamene
Zjištění týmu pod vedením Amandy J. Wrightové mění pohled na to, jak nahlížíme na vlastní schopnosti a budoucnost. Pro praxi to znamená, že dospělý člověk není definitivně svázán svými dosavadními povahovými rysy, což otevírá prostor pro celoživotní rozvoj i změny v osobním či profesním životě. Případné posuny chování sice probíhají pozvolna, avšak v horizontu desetiletí vedou k výrazným proměnám.
Představa, že člověk po dosažení dospělosti zůstává povahově neměnný, neodpovídá reálnému průběhu lidského života.
Autoři výzkumu zároveň upozornili, že jejich práce sledovala průměrné trendy ve velkých skupinách obyvatelstva. Budoucí výzkum by měl propojit tento celkový pohled s detailním sledováním jednotlivců, aby ještě lépe objasnil rozdíly mezi tím, jak proměnu vlastní povahy vnímáme my sami a jak k ní doopravdy dochází.
Máte pocit, že se vaše povaha za poslední roky výrazně změnila, nebo se cítíte být stále stejným člověkem? Podělte se o své zkušenosti v diskusi pod článkem.
