Operační velitelství polských ozbrojených sil velí všem vojenským operacím země a v krizových situacích přímo zajišťuje bezpečnost východní hranice Severoatlantické aliance. V noci na čtvrtek tento orgán aktivoval pohotovostní stíhačky i systémy protivzdušné obrany poté, co do polského vzdušného prostoru pronikla ruská střela. Událost se odehrála během masivního ruského bombardování Ukrajiny. Neidentifikovaný objekt zmizel z radarů ve 3:46 ráno a následně dopadl do neobydleného pole u obce Tarnawa-Kolonia v Lublinském vojvodství. Podle premiéra Donalda Tuska i ukrajinské diplomacie vše nasvědčuje tomu, že šlo o ruskou řízenou střelu Ch-101.
- Ruská řízená střela Ch-101 narušila polský vzdušný prostor a dopadla do pole v Lublinském vojvodství.
- Na místě dopadu vznikl kráter o průměru deseti metrů a hloubce pěti metrů.
- Polsko i velení NATO do akce okamžitě zapojily stíhačky F-16 a průzkumná letadla.
Letecký poplach a kráter na poli u Lublinu
Polské vojenské radary nejprve ve 3:29 zaznamenaly ruskou střelu, která se přiblížila přibližně na pět kilometrů k hranici, ale následně změnila kurz zpět nad Ukrajinu. O jedenáct minut později, ve 3:40, se v polském vzdušném prostoru objevil další neidentifikovaný objekt směřující na západ. Armáda proti němu okamžitě vyslala pohotovostní stíhačku F-16, avšak objekt ve 3:46 zmizel z radarových obrazovek.
Pravděpodobné místo dopadu následně lokalizoval vojenský vrtulník Mi-24. Kráter o průměru deseti metrů a hloubce pěti metrů byl nalezen v poli u obce Tarnawa-Kolonia, přibližně 80 kilometrů od ukrajinských hranic a 45 kilometrů jižně od Lublinu.
Událost si na polském území nevyžádala žádná zranění ani škody na obytných budovách, protože raketa dopadla do zcela neobydleného prostoru.
Kolem čtvrté hodiny ranní se v Lublinu a okolí rozezněly sirény v rámci krizového postupu SPO-13. Alarm trval 10 až 13 minut. Místní obyvatelé hlásili, že slyšeli silný výbuch, který otřásl okny. Spuštění sirén bez bezprostředních doplňujících informací však vyvolalo mezi obyvateli zmatek a otevřelo politickou debatu o fungování varovných systémů.
Parametry střely Ch-101 a útok na Ukrajinu
Polský premiér Donald Tusk i ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdili, že nalezené fragmenty odpovídají ruské střele s plochou dráhou letu Ch-101 (v kódu NATO označované jako AS-23 Kodiak). Tato moderní střela se odpaluje ze strategických bombardérů Tu-95MS a Tu-160, letí nízko nad terénem rychlostí kolem 900 km/h a její dolet přesahuje 4000 kilometrů.
Incident byl přímým důsledkem rozsáhlého ruského údderu proti Ukrajině. Podle ukrajinského letectva Rusko během noci vyslalo více než 70 raket (z toho 61 typu Ch-101) a téměř 300 dronů. Výbuchy byly hlášeny z Kyjeva, Lvova, Charkova, Poltavy či Vinnycje. Útok si na ukrajinském území vyžádal nejméně osm lidských životů. Ukrajinské stíhačky se snažily ruské rakety sestřelovat až k samotné hranici s Polskem.
Bezpečnostní důsledky pro východní křídlo NATO
Severoatlantická aliance v reakci na incident aktivovala vzdušné i pozemní prostředky obrany. Kromě polských stíhaček F-16 a vrtulníku Mi-24 vzlétl také tankovací letoun NATO A330 a polské letadlo včasné výstrahy Saab 340. Vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) generál Alexus Grynkewich jednání koordinoval s náčelníkem generálního štábu polské armády generálem Wiesławem Kukułou.
Pro Polsko i Severoatlantickou alianci tento incident představuje závažnou prověrku reakčních mechanismů. Přestože premiér Tusk zdůraznil, že nic nenasvědčuje úmyslnému úderu na polské území, opakované narušování prostoru drony a raketami zvyšuje riziko nechtěné eskalace v bezprostředním sousedství aliančního území. Událost zároveň ukazuje, že intenzivní letecké boje v ukrajinském pohraničí představují trvalou hrozbu pro vzdušný prostor sousedních států.
